Místostarosti 8.10.2023: Jak vnutit cyklostezku kraji?
Dobrý den, vítejte u dalších Místostarostí!
Začneme nejdříve událostmi z města, za nimi bude pokračovat dalším zastavením ze série “proč je český stát drahý”!
Chcete audioverzi? Odebírat Místostarosti jako podcast do svého mobilu? Pak klikněte zde…
🏙️✍️Je po svatováclavských slavnostech. Já na nich byl nakonec jen pracovně, kvůli úklidu. Ještě si příští týden jdeme převzít Lázeňskou ulici, abychom se ujistili, že byly opraveny závady, ke kterým došlo. Ozývá se s tím hodně lidí, je s tím dost práce. Ano, uvědomujeme si, že chodník na Lázeňské je ve špatném stavu, prosazuji do rozpočtu jeho kompletní rekonstrukci.
🚲Kus práce byl s Polabskou cyklostezkou. Už kdysi jsem vás informoval, že se snažíme ji věnovat Středočeskému kraji, ten by si ji i převzal, ale musely by se dořešit majetkové vztahy. Kusy cyklostezky jsou z různých důvodů na cizích pozemcích, teď jsme věnovali rok tomu, abychom to dočistili, ale zůstávají tři pozemky na katastru sousedních obcí, kde je to objektivně složité - dědické řízení, neznámý majitel atp. Nevypadá to, že bychom to dořešili do jara, takže jsme s krajem vyjednávali, co s cyklostezkou dále. Nakonec nejslibněji vypadá varianta, že okolní obce pověří Brandýs opravou cyklostezky a kraj na to udělí účelový příspěvek v plné výši. Tady je dlužno říct, že krom jednoho úseku není na katastru Brandýsa na cyklostezce žádná závada, nejhorší úseky jsou v katastrech Toušeně, Záryb a Martinova, což nejsou obce, které by si opravu za miliony korun mohly dovolit. Pokud se takto dohodneme, budeme i tak muset opravu soutěžit, půjde jistotně nad 6 milionů Kč. A to i v případě, že se rozhodneme pro provizornější opravu. Kraj uvažuje o celkové rekonstrukci cyklostezky, takže nemá smysl dělat větší sólohrátky. Mimochodem, bude napínavé, zda seženeme firmu, která nám opravu provede v dohledné době, protože v poslední době jsme okolní stavební firmy vytížili opravdu hodně a některé z nich už hlásí stopstav. To je tak, když se údržba komunikací dlouhodobě podceňuje, firmy propouštějí a pak nejsou schopny rychle zkušený personál sehnat.
Posouvají se i další cyklověci, které navazují na rozjeté opravy silnic, ale to si necháme na příště. O cyklodopravě mám velký článek v nově vyšlých Městských listech, tak si je prolistujte.
🇺🇦Druhou zásadní změnou je ubytování pro válečné uprchlíky z Ukrajiny na Krajířském náměstí. Objekt není v dobrém stavu, po roce nouzového obývání by vyžadoval úpravy, ale nepodařilo se s krajem dohodnout, jak s tím dále. Zároveň to vypadá, že potřeba nouzového ubytování upadá, uprchlická vlna polevila a kraj má k dispozici množství lepších prostor. Kraj se tedy rozhodl objekt pronajmout od prosince soukromé firmě, která zde bude dále uprchlíky ubytovávat. Šli jsme si o tom popovídat s ubytovanými, aby měli včasné informace. Bylo to emotivní, každá změna je teď stresuje, ale myslím, že jako město jsme se zhostili pomoci uprchlíkům velmi dobře.
🏠Město zároveň s krajem chce dále vyjednávat o osudu ubytovny na Krajířském náměstí a Melicharovy vily. Pro oba objekty by město mělo uplatnění, které by zvýšilo komfort života v našem městě.
💼V sobotu probíhala Zámecká strašidla (na zámku, kde jinde) - fajn akce pro děti, já jsem ale šel na brandýské gymnázium, které slavilo 110. let od založení. Žáci prováděli po budově školy, která se krásně rekonstruuje. Nově byla zrekonstruována tělocvična, přibyla zde lezecká stěna a také několik nově zrekonstruovaných učeben. Chystají se na repasi oken, v čemž jim držím palce, to je velká akce a také drahá, jenže ta místní okna to opravdu potřebují. Syn Vojta chodí na gymnázium na bastlířský kroužek Pátečníků. Mám z pátečníků osobní radost, protože jsou zde z Průša grantu vybaveni 3D tiskárnami Průša a z CZ.NIC grantu vybaveni routery Turris … 🙂
👨💻Co je ale zajímavé pro město: gymnázium se snaží zřídit technické lyceum, tedy středoškolské vzdělávání s vyšším podílem technických oborů, které by bylo vhodné jako příprava pro vysokoškolské studium na technických oborech, jako je architektura, programování, elektrotechnika, fyzika či třeba jaderné inženýrství. Zatím je vše v jednání s krajem, gymnázium by k tomu potřebovalo prostory, ty chce získat rekonstrukcí půdy. Také by se jim hodilo, kdyby město (resp ZUŠ) uvolnila vilku pod gymnáziem, to by ale město muselo sehnat peníze na rekonstrukci jiných prostor. Je to takový začarovaný kruh. Nicméně kraj v současné době vznik technického středního školství podporuje a tohle mi velmi přímočará nabídka: dejte peníze na půdu a bude lyceum. Na to radní kraje slyší pozitivně a vznik technického lycea podporuji. Uvidíme, jak s plánem na technické lyceum zamávají krajské volby v příštím roce. Sám ale musím říct, že technické vybavení a nadšení pedagogů na gymnáziu na mě dělají dobrý dojem a technická středníš kola by městu naší velikosti hodně slušela.
🎶Řadu dotazů jsem dostal ke starému piánu umístěnému přechodně kýmsi na kruhovém objezdu v Boleslavi. Hrálo otřesně a ačkoliv starosta nařídil to s pianem vyřídit, nepodařilo se ještě o svátcích sehnat ladiče, omlouvám se za to. Víc o pianu nevím a neptejte se 😇
Tak a to je pro tento týden vše. Co nás čeká příští týden? Především pokračuje velká debata o strategii městských nemovitostí a o rozpočtu. A ve čtvrtek bude větší interní presentace strategie parkování ve městě, kterou nám má ukázat zhotovitelská firma. Uvidíme, jaký to na úřad i nás udělá dojem, rádi bychom od příštího roku provedli celkové koncepční změny v parkování a čtvrteční presentace by měla být shrnutím třičtvrti roku trvajících analytických prací. Až se to všechno probere a uhladí k naší spokojenosti, posuneme to k veřejné konzultaci.
Proč je stát drahý? Díl XY: Nepřenositelná data
Velkou část dat generuje samospráva, tedy obce. Tak například každá obec musí mít svůj územní plán, čili jasně stanoveno, kde a za jakých podmínek se může něco stavět či obhospodařovat. Jenže tyto plány jsou zpravidla papírové, obrovské mapy, v lepším případě si je stáhnete jako PDF z webu obce. Neexistuje jednotná struktura a vlastně ani nomenklatura. Co je v jedné obci jednou barvou a nějak se jmenuje, může být jinde jinak i v zásadních parametrech. Zapomeňte na to, že byste chtěli vypsat pozemky v karlovarském kraji v libovolné obci, které jsou určené pro výstavbu chemičky a jsou v dosahu silnice první třídy. Ano, má to řešit standardizace územního plánu, takže struktura se sjednotí, protože tady už je problém extrémně markantní.
Stejné je to s pořizování passportů. Passporty jsou popisy nejrůznějšího majetku, například zeleně, budov, infrastruktury abyste věděli, kde co máte, kdo se o to stará a především, jak se o to má starat. V řadě obcí je passportem notýsek, v lepším případě Excel, průlomově pak sdílený Google Sheet. Smůla je, že když si pořídíte lepší software, než Excel, tak data nedostanete nikam jinam, až budete potřebovat. Smůla je, že nic z toho nepropojíte s ničím jiným. Takže i když nakrásně chcete, tak práci nezkvalitníte, protože používáte systém, který něco takového neumí a data nejsou rozumně propojit. Jdou jen jednorázově exportovat. A to není totéž.
Příklad? Moc rád bych zjednodušil naši hřbitovní agendu, ve které základem je vidět, zda máte jako občan zaplaceno za hrob. Dnes musíte na úřad, ukázat občanku, nestačí vědět číslo hrobu, protože nemůžeme dehonestovat někoho, že vyzradíme někomu jinému, že hrob nemá zaplacený. Strávili jsme hromadu času passportizací hřbitovů, máme ji hezky udělanou. Jenže v jednom systému evidujeme a účtujeme a v jiném systému lze udělat přes web přístupnou presentaci těchto dat. Systémy spolu nekomunikují. Co mohu udělat relativně levně, je jednorázový export z jednoho do druhého systému, nebo ruční přepsání dat o zaplacení. Udělat automatizovanou dávkovou synchronizaci stojí ročně zhruba pětinu toho, co ročně obec dostane z hřbitovních poplatků. Vendor lock-in efekt má svou cenu. Takže to nemáme. Přeci nevydám velkou část příjmů za službu, která jen zvyšuje pohodlí uživatele, ale nic jiného nepřináší, když si ten občan na úřad přijde, většině z nich to ani nevadí a po nějakém digitálním pohodlí se neptají.
Zkušení ajťáci se zeptají, proč to nějak neohackujeme. Určitě půjde použít nějaká sql konzole či admin a to by bylo, aby to nebylo. Inu, velkou část dat nemáte na svých počítačích a nebo, pokud ano, tak k nim nemáte administrátorský přístup. Bez toho s vámi dodavatelé nepodepíšou servisní smlouvu. Odůvodnitelné to je: firmy ručí za konzistenci dat a nechtějí, aby se jim tam motala BFU s root přístupem. Jenže tím jste nahraní. Za další neznáte strukturu dat a navíc nikdo z úřadu si jen tak nedovolí najmout levného studentíka, který by dva systémy propojil. I to má svůj důvod: kdyby se levnému studentíkovi podařilo omylem smazat databázi smluv úřadu, odnesli by to především sami úředníci, zatímco z ušetřených peněz nic nemají. Čili vzniká riziko, jehož podstoupení jim nic nepřinese. A tak takové výměnné můstky stojí mraky peněz, pokud vůbec jsou možné - a do neautorizované výměny dat se nikdo nepouští.
Příště, až budete přemýšlet o tom, jak málo je úřad digitalizovaný, tak zádrhel bude i někde tady. Velká část pořízených dat není digitální nebo není přenositelná. Vím to. Sám rok poskakuju kolem pořízení a digitalizace základních dat, jako je majetková evidence.
Co se s tím dá dělat? Mnohé. Například stát nemusí dotovat pořizování systémů, které nemají online výměnu dat v nějakém standardizovaném či de facto standardním formátu. Dokonce stát může vyměnitelnost dat vynucovat a zakázat provoz neinteroperabilních systémů. Trh v tomhle nefunguje. Bez toho stát může obce tlačit do BIM, DTM či dalších GIS zkratek, ale k čemu to je, když ty data nejdou ani aktualizovat, ani používat…
Tohle je další důvod, proč máme nepohodlný a drahý stát.
Na fotce vidíte pasport zeleně, tedy data o veškeré obecní zeleni a způsobu její údržby. Tmavě zelené plochy jsou ty, které obec obstarává.
Vše nejlepší do nového týdne z #městoje♥️
přeje Patrick Zandl
PS: tento newsletter byl rozeslán na 544 adres.