Místostarosti 3.9.2023: 💰Jak drahý je boj s korupcí? ✉️A otevíráme poštu!
Poštu jsme si nakonec zaplatili sami. Pošta nám její zavření ohlásila pár týdnů předem, za tu dobu se nám nepodaří naše obyvatele vzdělat v tom, že si důchody mají nechat posílat jinak…
Dobrý den,
Vítejte u dalšího dílu Místostarostí. I tentokráte si nejprve začneme úvahou o tom, proč je český stát drahý. Slíbil jsem, že se podíváme na problematiku korupce. Ale nejprve si dáme odkaz na hlasový podcast tohoto dílu Místostarostí.
Proč je provoz českého státu drahý díl XIX? Kvůli nákladům na boj s korupcí…
Tohle je velmi ošajslich postřeh a beru na sebe riziko, že bude dezinterpretován. Titulky na nějakém protipirátském médiu jako je Forum24 ve znění “Piráti souhlasí s korupcí” na sebe asi nedají dlouho čekat, ale to téma je podle mne potřeba otevřít. Aby bylo jasno: korupce je špatná. Jenže boj s ní je velmi drahý a nese i negativní efekty, mimo jiné i proto, že ne vždy za korupci označujeme to, co je korupcí. Často se tento termín používá jen k bití nepohodlných lidí.
Abych parafrázoval Stevena Pinkera: Levně se tedy nebude žít ve státě, který efektivně bojuje s korupcí a má dokonalé mechanismy na její potírání a předcházení. Levně a dobře se bude žít ve státě, kde se nekrade. Mimochodem, tu knihu Lepší andělé si kupte, právě ji chystá k vydání Academia pod názvem Lepší andělé. Jen ten překlad titulu mi nepřijde štastný, zůstal bych u svého To lepší v nás, ale co už.
Pojďme na to. Korupce vypadá jednoduše: kradení, uplácení. Má se opravit silnice? Dodavatel předraží zakázku, nechá si proplatit práce, které neprovedl, to je klasická zlodějina. Úředník mu tu zakázku dodal, ačkoliv nebyla nejlevnější a zmíněné problémy nevyreklamoval. Navíc mu dodavatel dal příspěvek na dětský den a ještě ho pozval na víkendový pobyt na horách.
Tohle je typická dnešní korupce, hanba, všechny zavřít, svině zlodějský, já říkal, že kradou! Jenže opravdu? Nemohlo to být i jinak?
Dodavatel cenu zakázky nadhonotil možná proto, že věděl, co v zadávací dokumentaci není, třeba o geologických podmínkách založení stavby a tušil, že to bude ze zadavatele těžko tahat, protože podmínky na proplácení víceprací v rámci boje proti korupci zpřísnily. Možná jen není ze soutěžní dokumentace zřejmé, že zakázka zasahuje do památkové zóny a je vyžadován historický postup. To všechno jsou více méně legitimní důvody, proč cenu zakázky v dnešním světě nadstřelit, však si ji nemusíte vybrat. Stejně tak můžete očekávat problémy se sháněním lidí, rozstřelený dodavatelský trh, kdy budete něco nakupovat od překupníků. Jistě lze namítnout, že pečlivější příprava projektu tohle mohla podchytit, ale řada projektů se na obcích dělá do šuplíku a podmínky se za ty roky od pořízení projektu mohly změnit i velmi podstatně, navíc zejména drobnější obce na tohle nemají zkušenosti a zadat si to externě znamená, že vás budou na zastupitelstvu natírat z předražené zakázky. Proč to řešit předem, když to můžete řešit dráže ex-post s tím, že to nikdo nemohl vědět…
Proplatit si práce, které jste jako dodavatel neprovedli? Ani to nemusí být zlodějina. Mohlo se stát, že referent zakázky nepřipravil dokumentaci dobře, protože na to neměl dost času a nebo si nemohl zadat dostatečný průzkum staveniště. Nebo přišla vyšší moc, například se na staveništi našli kosti, běží archeologický průzkum a zároveň penále, protože se musí stavba posunout o půl roku. Je nutná změna ve chvatně připraveném projektu, která je logická a oprávněná. Jenže to bude referent, kdo dostane pojeb, srážku ze mzdy a může čelit nejrůznějším problémům, takže je pro něj racionálně lepší se dohodnout na směně neprovedené práce za tu, kterou by bylo jinak potřeba doobjednat. A to je také důvod, proč by se takové méněpráce nereklamovaly.
Proč úředník dotyčnému vůbec zakázku zadal, i když není nejlevnější, pokud mu to výběrko vůbec umožňovalo? Tak třeba proto, že s firmou má zkušenosti, ví, že svou práci odvede a má s ní zkušenosti. Třeba u zemních prací je potřeba mít lidi, kteří dotyčnou oblast znají, typicky geologický a zemní průzkum se často podinvestuje a pak je divení se. Takže je super, když máte toho machra, co ví, kde jsou písky, kde podzemní voda, jíly nebo špatně položené plynové vedení. Vyhnete se tím řadě problémů a proto také řada měst má své “dvorní dodavatele” na zemní práce. Je to zkušenost, která se zatím nedá okecat a uvidíme, jak moc ji změní Digitálně technické mapy, kde mají být všechny sítě přehledně zakreslené.
Příspěvek na dětský den? To bývá od firem, které v regionu působí, taková slušnost, které se na západě říká “společenská zodpovědnost”. Ostatně, dítě pana majitele či stavbyvedoucího na ten dětský den beztak jde.
Pozvat referenta na víkend na horách? Pokud je to dobře připravené, je to praktická věc jako sdílení knowhow. Úředník se dozví o novinkách, má čas nasát zkušenosti, ke kterým se jinak dostane těžko. A navázat kontakty, které se hodí. Pravda, oběma stranám. Proto je důležité, jak moc opulentní a organizovaný ten víkend je.
Jak vidíte, všechno se dá relativizovat a je těžké najít a přesně stanovit hranici mezi korupcí a spoluprací. Ještě těžší je promítnout ji do nařízení a předpisů. Víkend na Vysočině, kde se předvádějí mašiny na údržbu silnic a sejdou se cestáři z celého kraje je něco jiného, než zimní lyžovačka v Pyrenejích pro celou úředníkovu rodinu, kde práci připomíná jen logo na pronajaté chatě.
Tohle všechno jsou důvody, proč se velmi významně v posledních letech omezil přenos know-how mezi úřady a dodavateli. Je lepší nikam nejít, než později muset vysvětlovat nebo ještě hůře, vytvořit možnost, že jednou, až bude potřeba, budete vytažením tohoto problému sestřelitelný.
Český stát si tak vybudoval celou řadu protikorupčních pravidel, které velmi účině blokují drobnější korupci a zároveň blokují všechno ostatní. A tím podstatně navyšují ceny. Dám další příklad, připomínám, že smyšlený:
Jste město, máte nějakou budovu a rozhodnete se v ní vyměnit shnilá okna. To není nic divného, to se u starých budov dělá.
První trýznivý moment přijde s otázkou, jaká okna zvolit. Nejlevněji vás vyjdou eurookna v plastu. Jenže ta jsou hnusná a životnost, co si budeme povídat, není excelentní. Za násobek můžete zvolit méně hnusný hliník s lepší životností nebo krásné dřevo. Jenže existuje mantra “zodpovědný hospodář” - a pod strachem, že budete pranýřován jako mizerný hospodář, raději vezme to nejlevnější, ačkoliv tušíte, že krom hnusnosti ty okna tolik nevydrží. To je běžné rozhodnutí, které musí úředník či politik ve městě udělat.
Teď situaci modifikujme: je to mírně histocký dům, řekněme funkcionalismus, žádná gotika, třeba v městské památkové zóně. Tady vám památkáři (dosti oprávněně) vysvětlí, že plastová eurookna ani náhodou, hliník taky ne a že máte nechat zrestaurovat původní okna. Tím se z kategorie desetitisíce za okno dostáváte do kategorie stotisíce za jedno okno. Logicky se musíte porozhlédnout, jestli na takovou věc neseženete dotaci. Inu, seženete, nejlépe když s tím svezete snížení energetické náročnosti budovy. Tu ale nejlépe snížíte tím, že do okna necháte vsadit termoizolační dvojsklo. Pak vám všechno krásně vyjde a minimálně polovinu nákladů vám stát jako obci proplatí, možná víc.
Bylo by to super, jenže památkáři vám termoizolační dvojsklo nemohou povolit. Možná by mohli (mají své vlastní problémy nad rámec tohoto článku), ale zpravidla bez masivního vyjednávání nepovolí. Takže máte dvě možnosti: buďto rekonstrukci oken vzdáte (nejčastější a racionální volba) nebo ji celou zaplatíte z městského rozpočtu (když na to máte, což zpravidla nemáte, protože okna pro větší objekt je taky projekt za deset a více milionů).
Pak je třetí varianta. Zavoláte dodavateli oken a poprosíte ho, aby dodal dvě faktury se stejným číslem. Ta jedna je součást vyúčtování pro dotace a je na ní napsáno slovo “termoizolační dvojsklo”. Ta druhá se objevuje všude jinde, nejvíce pak v podkladech pro stavební úřad a památkáře jako zadání a tam o dvojskle není ani zmínka - ta vypadá, že je to jednoduché sklo. Jsou tu dva oprávněné předpoklady: nikdy se na to nepřijde, protože památkáři si toho nevšimnou, nebo jste s nimi domluvený, že povolit by vám to nemohli a tak si nevšimnou. A za druhé: když se na to přijde, protože někdo šťouravý si položí ty dvě faktury vedle sebe, tak vy vůbec netušíte, jak se to mohlo stát, asi chyba na straně dodavatele a špatná komunikace. Je tohle korupce, když jste zaplatil dodavateli za něco, co jste si neobjednal, ale co jste si objednat potřeboval a on nakonec dodal? Jen jste obešli rigidní český systém papežů papežštějších papeže?
Jaký je výsledek tohoto systému?
Především to brutálně prodražuje veškerou státní činnost. Existuje složitý a definovaný systém soutěží, který jasně stanovuje co a jak musí být, archivovat, vyhodnocovat. Bez konzultace s právníkem či zkušeným úředníkem si jako politik jen tak nedovolíte objednat ani vytištění letáků. Což ale taky mimochodem znamená, že takový úředník má značný vliv na vaši politiku, protože když něco nechce, tak to prostě “nejde”.
Za druhé tento systém podněcuje ovzduší nedůvěry, ze kterého se společnosti nedaří vybřednout. Vlastně o každé zakázce můžete říct, že je na ní něco špatně, nějak se okradla, zpackala a to by se v soukromém sektoru nestalo. I stalo, vícepráce, změny projektu před dokončením, jsou v soukromém sektoru mnohem běžnější, jenže tím, že si je vyřizuje soukromník, se to neřeší zdaleka tolik, protože je to jeho a nikoho to nezajímá.
Za třetí tento systém všechno zdržuje. Výběr architektonického návrhu naší nové základní školy, která bude stát přes miliardu korun, nám trvá včetně uzavření smlouvy, zhruba rok od momentu, kdy jsme se rozhodli a začali na tom dělat. Je to pro nás naprostá priorita, dedikovaný tým, maká se na tom ostře. Jestli si dobře vzpomínám, z těch dvanácti měsíců měli soutěžící projektanti jen tři měsíce na to, aby připravili návrhy, zbytek je režie té soutěže a nejrůznější lhůty. Přitom je ten systém maximem možné efektivity v rámci Česka a dostává se nám potlesku za tempo, jakým jedeme.
Za čtvrté je politik i úředník stále jednou nohou v průšvihu a palcem v kriminále. Což je důvod, proč úředník nechce vyjet z vyjetých kolejí. Úplně nejlépe funguje, když mu ukážete “prosouzenou cestu” - tedy doložíte, že takový případ se stal a nejlépe u ústavního soudu se to rozhodlo, že to bylo správně. Naopak nezdokumentované cesty, do těch se chce málokomu. To je důvod, proč se všechny věci dělají “jako vždycky”. Nikoho nezavřou za to, že neudělal něco, co by bývalo logické udělat, ovšem legendy, jak dopadli ti, co to zkusili udělat jako první, ty po úřadech putují jako odstrašující memento.
Tohle je podle mě to nejhorší. Pravidla pro boj s korupcí zlikvidovala jakýkoliv inovační potenciál, jakoukoliv možnou cestu ke změně. Naši demokracii to dovedlo k tomu, že nejúspěšnější v politice nejsou vizionáři, schopní manažeři, rutinní údržbáři a administrátoři, tedy spolehliví, zásadoví a morální lidé, ale nejrůznější “flexibilní” lidé, kteří umí jít za cílem systému navzdory. Přitom to je přesně ten toxický typ lidí, kteří ve vedení a správě demokratického státu nemá co dělat. A to říkám s plným vědomím své pozice v systému.
Stálo by za to spočítat, kolik nás boj s korupcí stojí. Alespoň orientačně. Začít pracovat na změně pravidel tak, aby bylo možné prošpalapávat cesty, u kterých se neví, zda vedou k cíli. Inovovat. Něco posouvat. Důvěřovat a z důvěry těžit. Že se přitom stále najdou vychcánci, kteří si něco přikradou ze státního? Asi ano. Důležité je najít míru, kde se vyplatí bojovat a kde je boj proti korupci příliš neefektivní.
Najít To lepší v nás. Je to v nás ještě? Teď nemyslím tu knihu…
Jak to udělat lépe? Na to řešení bohužel nemám, jen mohu konstatovat problém.
A co nového v Brandýse-Boleslavi?
🏙️✍️Minulý víkend místostarosti nevyšly, ponejvíce proto, že jsem na oslavu svých narozenin zmizel do hor a byl mimo signál. Končí prázdniny, s tím se hrne více běžné provozní práce.
♻️ReUse centrum otevíráme 16.9. v 10:00 - do Městských listů jsem omylem uvedl, že v devět. Omlouvám se, přijďte na desátou.
✉️V pondělí je první školní den, zdravíme naše prvňáčky. A také otevíráme znovu staroboleslavskou poštu, tentokráte v režii města. Uvidíme, zda ji budou občané využívat! V pátek jsme ji byli překontrolovat, všechno je nachystáno, jen světelný panel nemá pořád novou fólii s logem…
🛣️Silnice II/610 u starobosleslavské brány by se měla otevřít ještě před svatováclavskými slavnostmi, už se finišuje a pokládá dlažba. Teď zdržovaly deště.
🎢Když jsme u Národní svatováclavské pouti: týden před jejím termínem necháme zdokumentovat stav Lázeňké ulice, po skončení pouti bude uklizena a uvedena do původního stavu. Samozřejmě že ne všechno se uklidí či opraví hned první den po skončení slavností, ale všechno bude rychle uvedeno do původního stavu. Proto si ho i dokumentujeme. Týden po slavnostech budeme mít závěrečné předání s pořadateli.
Přišlo kolem osmdesáti návrhů do soutěže o novou městskou identitu. Vyhodnocování začne ve středu, dáme včas vědět.
🗞️Vyšly zářiové Městské listy, dovolím si upozornit na docela důležité články týkající se dopravy od strany 8 - o chystaných velkých dopravních stavbách a jejich dopadech a také s detaily o vlaku mezi Prahou a Brandýsem. Včetně plánované trati vlaku.
🧑🏫Pokračuje v jednání s projektanty nové školy ZŠ Třebízského - to je podstatné pro nás, kvůli podmínkám a cenám. Honzovi Jirovskému se podařilo sjednotit se s projektanty na cenovém konceptu a skoro to vypadá, že míříme k uspokojivému řešení, které zajistí i možnost realizace v šibeničním termínu. V každém případě, pokud budete mít čas, doražte na zastupitelstvo 6.9. na ZŠ ve Staré Boleslavi. Budeme zde prezentovat všechny došlé návrhy škol, uvidíte všech třicet návrhů, které komise hodnotila. Představení návrhů provede starosta Robert Pecha od 18:00, kdy bývá tradičně diskuse s občany - ta bude následovat připomínkami občanů ke škole a poté bude pokračovat program zastupitelstva. Jelikož je návrhů hodně, budou umístěné v jednací místnosti tedy v tělocvičně a pokud si je chcete prohlédnout, přijďte na tu šestou.
💰Tento týden jsme se s panem starostou vydali na Ministerstvo pro místní rozvoj, kde jsme předstvovali náš Katalog městských nemovitostí a posouvali strategie toho, na co mohou přijít peníze od státu. Bohužel dotačních titulů na větší stavby je nyní málo, ve vládě se radikálně škrtá, takže jsme neodjížděli s žádným velkým kufrem peněz, snad jen s vyhlídkou příslibu dotace tří desítek milionů Kč do Piaristické koleje v případě, že do ní alespoň to samé dá město.
🏚️V současné době máme ve městě pětici nemovitostí, kde další neinvestice hrozí radikální degradací. Vnímáme situaci jako kritickou a bohužel se to sešlo do hlubiny ekonomického propadu, kdy peníze nejsou ani nadohled. Připravili jsme si v rámci koalice krizový scénář a protože obec bohužel už je na hraně limitu úvěrové přiměřenosti, čili nebudeme moci použít úvěry, budeme muset sáhnout k rozprodeji některých nemovitostí. Máme seznam kandidátů na prodej, teď jej budeme chvíli projednávat. Tyto nemovitosti nejsou v dobrém stavu, obec by na ně samotné potřebovala další peníze, bude lepší je prodat a z těch peněz zachránit jiné nemovitosti, které potřebujeme, jako je několik bytových domů nebo prostory pro ZUŠ a MDDM.
Zcela kritických jsou tři desítky milionů, spíše ovšem sedmdesát, abychom se někam smysluplně pohnuli. Nebude to jednoduché, bude to chtít trochu politické odvahy hlasovat pro něco tak nepopulárního, jako je prodej majetku, ale věřím, že to půjde.
Pro příští rok ministerstvo pro místní rozvoj připravuje podporu pro bydlení, tady máme připravený hezkou studii městských nájemních bytů a družstevní výstavby v oblasti Kralupské, tím bychom si naopak nemovitostní fond doplnili a omladili. Přijde mi to rozumné a účelné: prodat ruiničky, které by se městu obtížně řešily a investovat do nových stabilních bytů.
🎉Chceme se vrátit k tradici důstojnějších oslav významných výročí, která zapadla při COVIDu. Domlouváme účast dětí na oslavách založení republiky a 17. listopadu, aby oslavy i propojovaly generace.
🪙Pokračujeme v přípravách digitálního podávání žádostí o dotace a spolkové příspěvky. Uvidíme, jak to stihneme, rádi bychom, aby to bylo pohodlné nejenom pro podavatele, ale aby se zároveň snížila zátěž na úředníky, kteří podklady vyhodnocují, tj. aby se strojově vyhodnocovaly náležitosti podání a vyhodnotitelé dostali už jen předzpracované podklady a nemuseli si hodnotící tabulky dělat sami. Jak to tak vypadá, stát přenese na obce další zodpovědnosti, nedá na to peníze, takže hledání takovýchto úspor nám pomůže situaci řešit.
💧Ve čtvrtek k nám dorazil ministr zemědělství Marek Výborný a ministr životního prostředí Petr Hladík. Spolu s Povodím Labe, VUV a dalšími institucemi představovali v Brandýse projekt registru říčních výpustí, tedy katalogu trubek, co ústí do řeky. Katalog by měl pomoci předcházet případům, jaký se stal předloni na Bečvě, kdy byla řeka otrávena a viník stále nebyl identifikován. Pan starosta přitom ministrům ukázal naši čistírnu vod a projednával další finanční pomoc, kterou by ministerstva mohla poskytnout. Jedna část programu byla v komoře na Labi, kdy přítomní nasedli na loď k projíždce po Labi, zatímco já šel ještě projednávat pár věcí se starosty okolních ORP. Otočil jsem se a díval jsem, jak loď pozvolna klesá do hlubin… (nakonec se ukázalo, že vypouštěli komoru, ne že se s panem starostou nedohodli na penězích).
🚑V pátek jsme mimo jiné věnovali případu Melicharovy vily, šli jsme si ji pořádně prohlédnout a přizvali jsme kolegy ze Stavebního úřadu. V Melicharově vile právě skončil pronájem svazkové školy a kraj přemýšlí, co s budovou dále. Bohužel také přemýšlí o tom, že v její naprosté blízkosti by měly vzniknout moderní garáže rychlé záchranné služby a já se stydím za to, že jsem před lety se tolik zasazoval o to, aby u nás rychlá záchranná služba kraje vznikla. Tím by celá stavba byla znehodnocena, ubourat by se musela i terasa. Přitom by vile slušela celková rekonstrukce s vhodnou připomínkou osobnosti Františka Melichara zkombinovaná třeba s knihovnou a kavárnou. Uvidíme, město se snaží nabídnout pro záchrannou službu jinou alternativu a o osudu vily ještě jednat. Co si budeme povídat, osobností formátu Františka Melichara nemáme v Česku mnoho a tuplem nemůže tento podnikatel za to, jak moc se ho snažili komunisté vypudit do zapomnění.
🚰Milou událostí byla návštěva Honzy Vokurky, majitele společnosti Kitl vyrábějící sirupy a minerální vodu Vratislavická kyselka. Poprosili jsme ho o společné zamyšlení nad pramenem Václavka v Houštce. Honza je totiž nejenom úspěšný podnikatel v oboru, ale také vodní someliér. Nakonec jsme si nabrali řadu možností ke zvážení a prověření, především pak ale poznatek, že by to chtělo najít, jestli je pramen stále ještě vyvedený na povrch. Pokud o tom máte nějaké konkrétní informace, určitě se mi ozvěte, máme několik “horkých tipů”, ale víte jak - dokud ho nenajdeme, hodí se každá reálná informace.
Vše nejlepší do nového týdne z #městoje♥️ přeje
Patrick Zandl
Moc děkuji za Vaší skvělou práci a vhled do práce na radnici.
Váš text o ceně boje s korupcí mi až bolestně připoměl rozhovor s kamarádem, kterého jsem o prázdninách navštívil. Dostal se daleko - ve svém oboru je velmi úspěšný akademik, který několik let působil i na jedné z nejprestižnější instituci v USA a dnes na instituci v top 3 v Evropě. Když jsem vyzvídal co je největší problém českého vysokého školství, řekl mi, že právě ta implicitní nedůvěra.
To co v USA nebo Francii jde vyřídit relativně rychle (třeba cesta na konferenci) zabere v ČR hodiny a hodiny administrativy, protože vše je nastaveno tak, jako by dotyčný vědec chtěl co nejvíc rozkrást. Pomineme li to, že to vlastně motivuje české vědce nic moc nedělat a nikam nejezdit, je tu ještě horší dopad.
Takový přístup má totiž vliv na to, že se k nám zrovna nejlepší mozky nehrnou a hlavně - ti nejlepší české mozky se nikdy do takového systému věčného neefektivního podezírání nevrátí. To je myslím si ještě bolestnější cena za protikorupční opatření. Bez mozků nejsou inovace a bez inovací není rozvoj.
Jen se snažím demonstrovat, že to o čem v tomto článku mluvíte, zasahuje skutečně do všech oborů činností u nás.