Místostarosti 3.3.2024: Ne-budiž světlo 💡
🏙️✍️Minulé místostarosti nevyšly proto, že ve městě byly jarní prázdniny a nedělo se nic mimořádného, kromě toho, že u nás byl na návštěvě ministr životního prostředí pan Hladík, aby s námi promluvil jak o čistírně odpadních vod, tak i třeba o změně systému svozu odpadů - kde nás ujišťoval on i jeho úředníci, že jdeme dobrou cestou.
Máme další díl videozpravodaje z našeho města, takže nejdůležitější body měsíčního souhrnu můžete sledovat i přes video na Youtube kanálu města:
🗑️Což mi připomíná, že od 1.3.2024 běží online pasportizace popelnic, kdy se lidé hlásí k vlastnictví dříve očíslovaných popelnic. Hlášení probíhá především digitálně přes Munipolis (občanům přijde email) nebo - a to není preferovaná varianta - papírově přes formulář, který lze vyzdvihnout a odevzdat na staroboleslavské poště nebo v brandýské Kočárovně na Infocentru. Zatím máme poměrně příznivé reakce, lidé nejvíce vzkazují, že by byli rádi, kdyby ti, kdo důsledně třídí, mohli platit méně, než “netřidiči” a to je přesně to, kam v tomto systému směřujeme. Jeden vzkaz v elektronickém dotazníku mne ale zaujal. Dotyčný psal, že mu “celá akce přijde nesmírně obtěžující” - přičemž jeho se týkalo vyplnit jeden formulář s šesti položkami. Přemýšlím, jak by označil nutnost platit dvojnásobnou cenu za odpad nebo třeba nutnost dojít osobně na úřad.
💡Znovu a znovu se město pokouší vyřešit chybějící veřejné osvětlení v zatáčce pod zámkem na ulici Ivana Olbrachta. Potíž je v tom, že v těchto místech vede také kolektor a hlavní městská odpadní stoka, která už není v dobrém stavu a snaha ukotvit vedle ní do betonových pylonů sloupy veřejného osvětlení vede k obavám, že dojde k propadu kolektoru. Tentokráte jsme chtěli ověřit, zda lze použít subtilnější sloupy veřejného osvětlení šoupnuté až na kraj k zámecké zdi, jenže ani v tomhle případě nelze zajistit bezpečné zachycení a zároveň nikdo nepodepíše, že kolektor zůstane stabilní. Takže ani tentokráte se nepodaří veřejné osvětlení kolem zámku zcela dořešit, instalovat se budou jen chodníkové puky, které osvětlí cestu pro chodce.
Workshop koncepce území Houštka-Hluchov
🌲Další důležitou událostí byla čtvrteční veřejný workshop věnovaný budoucnosti území Houštka-Hluchov. Pořádali jej pro město architekti a krajináři, kteří pro nás studii zpracovávají. A mě se ten formát moc líbil, takže se u něj na chvíli zastavíme.
Lidé se nás totiž často ptají, proč politicky nepráskneme do stolu a neřekneme, jak to s Houštkou bude. Například máme zakázat vjezd aut a udělat z toho klidovou zónu. Jenže v Houštce jsou dva velké sportovní areály plus letní kino, vjezd aut nelze dost dobře zakázat, aniž by se to nedotklo důležitých “hráčů” v území - a to nepočítám zemědělce a třeba rybáře. A právě proto se pořádá takový workshop. Místo jednoho centrálního řečnícího místa se udělala desítka stolů, u nichž byl jeden moderátor a pak nejrůznější místní aktéři. Nejdříve jsme se kolem stolu představili a řekli si něco o vztahu k probíranému území (jsem tam zemědělec, chodím tam venčit psa, mám tam stadion, pořádám tam pouť a tak) a pak už jsme si s maličkou pomocí moderátora povídali o problémech a výzvách, která nás v území trápí. Moderátor tu a tam zlehčil situaci, aby ochladil rozvíjejí konflikt - například v momentě, kdy se do sebe pustili příznivci a odpůrci pouti, se jen zeptal “a mohu to tedy chápat tak, že tu máme jistý konflikt, který bych si mohl vyznačit do mapy konfliktů pod číslem 69” …
Bylo to velmi zajímavé i pro mne, ačkoliv jsem s problematikou Houštky velmi detailně obeznámen, nikdy jsem si neuvědomoval, že celá oblast je co do plochy především zemědělská a také to, jak velmi důležitá je pro rybáře. A to jsou všechno oprávněné zájmy v oblasti, ačkoliv budování rybářských stanových městeček na břehu řeky mi není moc sympatické a bude pravděpodobně potřeba do toho vnést nějaký řád, především co se týká vjezdu automobilů, ohňů atd. Ale to je jen jeden z bodíků, které v rámci území bude potřeba řešit a vyřešit.
Ke každému stolu se podařilo usadit někoho ze zastupitelů, hojně se účastnila i opozice, takže vždy někoho mohl dodávat do debaty kontext. U každého stolu seděla zhruba desítka lidí, celkově se na akci vystřídala tak stovka občanů. A tím si také odpovídáme na dotaz, proč Houštka se projednává v Brandýse. Protože v Brandýse je na úřadě dostatečně velký a vybavený sál, nebudeme zbytečně dělat dva sály jen proto, abychom utlumili geografické vášně. Máme pro ty peníze jiné použití.
Na workshopu jsme nakonec i s úvodní presentací strávili bezmála tři hodiny a výstup bude koncem května. To nám pořizovatel studie dodá analyzovaná data se kterými se bude dále pracovat v návrhové části.
A tím si také odpovídáme na další otázku, proč takovou studii vůbec zadáváme. Protože město je pro všechny a je třeba zohlednit zájmy všech. Nelze jen bouchat pěstí do stolu, je potřeba na řešení mít co nejširší shodu a tam, kde se neshodneme, vědět, proč se upřednostnilo jedno či druhé řešení.
👨🏫Setkali jsme se s provozovateli základní školy Tiptoes, abychom probrali dopravní situaci v okolí školy. Situace zde je bohužel velmi složitá, pozemky zde vlastní převážně Univerzita Karlova a Středočeský kraj, město do situace může vstupovat velmi omezeně. Nicméně jsme se dohodli na společném postupu směrem k oběma institucím a uvidíme, co a jak se zde povede. Bohužel rychlé a snadné řešení to tady nemá.
💃A na závěr ples města. Byl opět v Čelákovicích, zdejší kulturní dům pojme jak famózní bigband Gustava Broma, tak 400 tanečníků. Tentokráte jsem měl podstatně méně příležitostí tančit, protože spousta lidí zde chtěla něco probrat nebo alespoň zapít zdar svého projektu, takže jsem o půlnoci ocenil možnost využít vojenský rozvozový autobus a pro zaparkovaný automobil se vrátit procházkou druhý den. Jistě, několik lidí se mě ptalo, jestli není trapné pořádat ples Brandýsa v Čelákovicích, ale když mi čelákovický tajemník úřadu Ondřej Přenosil říkal, kolik ročně sypou do oprav “kulturáku”, neposlouchalo se mi to dobře.
🖤Minulý víkend jsem věnoval pirátskému republikovému výboru, jehož jsem členem. Setkali jsme se v Benešově a nakonec z toho byla nejenom důležitá práce na vnitrostranických tématech, ale také výměna zkušeností s kolegy z jiných měst. Dlouhou debatu jsem měl hlavně s Jiřím Hlavenkou, radním jihomoravského kraje, který má mimo jiné na starosti Jihomoravské inovační centrum JIC. Vyprávěl, kolik takové inovační centrum přináší do regionu práce a peněz - škoda, že nic takového ve Středních Čechách nemáme. Třeba se nám to podaří nějak podobně (v menším) udělat v Brandýse-Boleslavi.
Vše nejlepší do nového týdne z #městoje❤️
přeje
Patrick Zandl