Místostarosti 30.7.2023: Oppenheimerův příspěvek k věcným břemenům
Nakonec jsem na Oppenheimerovi nebyl v Letním kině, ale Světozoru. Ovšem něco s tím Letním kinem udělat musíme. Zatím alespoň údržbu.
Dobrý den,
vítejte u dalších Místostarostí! Víte, že mají i svou audioverzi, takže si je můžete poslechnout a odebírat jako podcast?
🏙️✍️Léto jsme měli v Prusa Research vyhrazené na uklízení v dokumentaci i kódu. Na úřadě je to nakonec podobné. Řešíme resty, například se dotahují rozdělané výkupy pozemků pod komunikacemi. Všechno ostatní se táhne, protože jak na úřadě, tak všude jinde jsou lidé rozprchlí po dovolenkách.
💰Jeden z takových restů bylo dotažení vzorové smlouvy o věcných břemenech ukládání inženýrských sítí. To je jedna z nejběžnějších agend našeho odboru: někdo si požádá o možnost uložení inženýrské sítě do obecního pozemku. Dnes všechny tyto věci schvaluje rada, zabírá to čas jak radním, tak úředníkům, kteří musí připravovat rozsáhlejší podklady pro každou vodovodní přípojku, co tu někdo potřebuje. A tak jsme připravili již na přelomu roku vzorové smlouvy pro elektřinu, nyní je dotahujeme pro plyn. Smluv na plyn je podstatně méně. Smlouvy na vodu již byly z dřívějška.
Poplatky za věcná břemena dříve bývaly na libovůli obcí, nově je stanovuje navrhuje vyhláška a najdete je třeba na ebremena.cz - jenže to jsou doporučení. Jak distribučka, tak plynaři na nás tlačili, abychom se přizpůsobili cifrám z vyhlášky, my zase bereme za právní výklad, že vyhláška je doporučení pro případ, že není stanoveno jinak a že obec s péčí řádného hospodáře si stanoviti jinak může. Pojem “řádný hospodář” se skvěle používá jako červený hadr na býka, můžete jím přikrýt prakticky cokoliv. Já jsem si nicméně šel pro jistotu přepočítat, jak Hynek Homolka dospěl k číslům, které máme k městské vyhlášce.
Proč se vlastně majitelům pozemků platí za to, že si do jejich pozemku uložíte něco, co na povrchu vlastně nikoho neomezuje? Hlavní důvody jsou dva.
Tím prvním je omezení budoucí užitnosti takového pozemku. Na takovém pozemku totiž nemůžete nic kromě komunikace postavit, protože to, co tam postavíte, musí být kdykoliv rozebratelné, aby se dala infrastruktura opravit. Což fakticky jde snad jen u těch komunikací. Tak například přes pozemek určený pro základní školu v Třebízského ulici vede nadzemní vedení elektřiny. Aby se mohla škola stavět, musí se vedení přesunout, čili se udělá takzvaná přeložka. Ta bude v tomto případě stát několik milionů korun. To ovšem nemohl nikdo před mnoha lety vědět. A to je první důvod, proč se vybírá poplatek za věcné břemeno, aby se mohly zhojit tyto budoucí vícenáklady a také omezení při projektování nový staveb.
Druhým problémem je údržba toho věčného rozkopávání komunikací. To sice platí majitel infrastruktury, jenže když se to odflákne, tak po převzetí už to jde za městem. A propadávání překopů či zalátané silnice jsou častým jevem. To všechno stojí peníze. Z toho důvodu všechny smlouvy upravujeme tak, aby investor držel záruku pětiletou, nikoliv dvouletou. Zároveň s tím navrhuji zvýšení poplatků za zábory veřejného prostoru u výkopových prací zejména v městské památkové zóně tak, aby vysoký náklad na rozkopaný prostor tlačil zhotovitele k rychlejšímu vyřešení stavby.
Za třetí nás něco stojí to uzavření smlouvy. Už jen to, že bod dorazí na projednávání do Rady města, stojí na mzdách všech, kdo se vyjádřili a dokumentem zabývají, kolem tří až pěti tisíc korun. Proto jsou smlouvy koncipovány tak, že je tu minimální výše poplatku.
Problém je, že smlouvy, které jsou určené pro běžné přípojky rodinných domů nejsou totéž, co smlouvy pro distribuční soustavu plynu nebo elektřiny, které samy o sobě se také liší. Z toho důvodu jsme zavedli ještě institut staveb v zájmu města, na které se uplatňují individuální ceny. V minulosti se to použilo například jako pobídka pro ČEZ, aby zapracoval na projektu výměny elektrického vedení v oblasti Vosího hnízda, kde byly časté poruchy. Za výhodu pro naše občany umí město samozřejmě ledasco vymyslet.
Vzpomeňte si na to, až budete brblat, že z vás město tahá peníze. Město se snaží přenést náklady tam, kde jsou způsobovány a stavba inženýrských sítí na jednu stranu život ve městě dělá lepším, na druhou způsobuje budoucí náklady. Bylo poučné vyjet si, kolik město v minulých letech jen do přeložek inženýrských sítí investovalo a zatímco ceny věcných břemen se snaží limitovat vyhláška, ceny přeložek inženýrských sítí u velkých firem jsou astronomicky vysoko.
🎥Co dalšího zajímavého v našem městě? Depresivní chvilku jsem prožil v Letním kině. Původně jsem do něj chtěl jít na Oppenheimera (jděte na něj, stojí to za to!), nakonec jsem do kina stihl zajít až ve čtvrtek po radě města. Procházeli jsme jej při revizi stavu. Prostor je podinvestovaný, neudržovaný, plný nejrůznějších stavebních pozůstatků, trosek, dokonce i s karavanem. Už před týdnem jsme nechali odvézt z Houštky tři kontajnery bordelu, na další se ještě v průběhu srpna chystáme při alespoň předběžné očistě. V září předložíme zastupitelstvu žádost o navýšení finančních prostředků. Areál prošel údržbou naposledy před deseti lety a já vím, že Boleslaváci mi to budou vyčítat, že to řeknu nahlas, ale areál je fakt v hrozném stavu. Nějaké peníze ještě přidělí starosta Robert Pecha z rezervního rozpočtu na investice, část peněz mám ještě v rozpočtu údržby, ale od příštího roku se budeme muset na tento areál znovu zasoustředit.
🏚️Tady znovu zopakuju: dosavadní strategie města byla dělat údržbu formou větších rekonstrukcí jednou za dlouhou dobu. Já bych rád toto změnil tak, že údržba bude probíhat průběžně, menšími akcemi, ale tak, aby se dotyčná nemovitost udržovala průběžně v dobrém stavu. U všech nemovitostí vznikají passporty, které budou určovat také plán údržby a soupisy nutných prací pro budoucnost tak, abychom věděli, jaké jsou okamžité potřeby městských nemovitostí a v případě nenadálého příjmu (či třeba vypsání dotace) bylo možné okamžitě proinvestovat něco nutného.
🚂Pátek jsem začal nejdříve schůzkou v Praze, kdy jsme pokračovali v jednání o podpoře vlakového spojení do Brandýsa. Když jsme si udělali analýzu, proč se žádné nové vlakové trati nedaří stavět, ukázalo se, že kvůli odporu obcí, přes jejichž území trať probíhá. Proto jsme na to jdeme opačně: nejprve projednáváme s dotčenými obcemi jejich stanovisko a teprve na podzim se obrátíme na ministerstvo dopravy s konkrétní studií. Ministerstvo tak bude mít k dispozici projednanou trasu, kterou bude možné rovnou projektovat. A to je velký rozdíl. Téma je obsáhlé, připravím ho do zářiových Městských listů. Pražáci pak spěchali otevřít HolKu (pěší most spojující Holešovice a Karlín), na tu už jsem se podívat nešel, postavíme si vlastní pěší lávku přes Labe!
🅿️A odpoledne jsme s architektem Burgermeisterem šli k parkovacímu domu na místě prozkoumat jeho návrhy na řešení okolí parkovacího domu, tunýlku a této oblasti. Místo jednoho většího mostku přes Vinořský potok by tu měly vzniknout dvě menší lávky. Proč? Mostek už by byl docela velký a jen jeho projekt by vyšel na stejné peníze, jako stavba dvou lávek. Druhá lávka by nám navíc umožnila dostat se z parku Pampeliška přes potok a pokračovat v budoucnosti dále do Aleje prvňáčků, stejně bychom ji jednou chtěli. Jak jsme spokojeně konstatovali, stejně nám facebookoví projektanti řeknou, že jsme zbytečně investovali do dvou lávek tam, kde stačilo hodit přes potok dvě íčka a na ně pár prken, jakýpak s tím štráchy.
♻️ReUse Na Dolíku budeme otevírat v polovině září v rámci týdne udržitelnosti, program na září dáme brzy ven!
⛱️Příštích deset dní jsem na cestách, nebudu příliš k zastižení. Takže si užijte hezký začátek srpna a uslyšíme se až za dva týdny!
Patrick Zandl
PS: Newsletter byl rozeslán na 537 adres.