Dobrý den,
vítejte u dalších místostarostí. Začneme dnes krátkým zamyšlením.
Proč je Český stát drahý?
Jedním z důvodů je systémová neefektivita ve správě obecního majetku.
Řada obcí řeší problémy se správou majetku až ve chvíli, když se něco fatálně rozpadá. Typicky je to vidět na neúdržbě komunikací, zejména mostů (nebo nemovitostního fondu). Když do mostní konstrukce nateče v zimě voda a zamrzne, roztrhá beton mostovky. Nejdříve jsou to téměř “nepodstatné praskliny”, která jsou za další rok spíše centimetrové a za pár let je most opravitelný jen velmi draze významnou rekonstrukcí. No a když si ten most takhle necháte chátrat desetiletí bez podstatné údržby, nezbude, než ho strhnout - což se třeba podařilo ODSce za dlouhé klidné vlády v Praze. Léta šetřila na mostech.
Na mosty jsem si vzpomněl proto, že tam je to dobrý příklad. Každý most dneska stojí desítky milionů korun, u mostů přes Labe začínají cenovky spíše na čtvrt miliardě. To už dvěma Íčkama hozenýma přes vodu s navařeným poro roštem nepoladíte.
A ty závady versus údržba? Zatáhnout praskliny po zimě stojí jednotky tisíc. O dva roky později jsou z neošetřených prasklin výtluky, které stojí spíše desítky tisíc. Po dalších dvou letech je to vyřezání velkých kusů vozovky za statisíce a když přidáte dalších pár let, je to kompletní stržení kufru vozovky a jeho obnova za malé miliony. Jenže to jste na tom ještě dobře, protože za dalších pár let vám voda zateče až do konstrukce mostu. Ten budete muset odstrojit, rozebrat a zrenovovat za cenovku, která bude velmi podobná pořizovací ceně mostu, v případě historického mostu může být přímo astronomická. Každých pár let se vám cena oprav zvyšuje o řád.
Jenže většina dotací je spíše na velké záležitosti. Dnes seženete dobře dotaci v řádu milionů korun, ale dotaci na drobnější opravy buďto neseženete, nebo její administrace je obdobně náročná, jako na milionovou zakázku. Počítá se s tím, že drobné provozní opravy si obce provedou z výnosů daní (tzv RUDu). Jenže proč by to obec dělala? Proč by to dělalo její politické vedení?
Teoretici komunální politiky se ohánějí péčí řádného hospodáře. Nechat něco chátrat přeci není péče řádného hospodáře. Praktici namítají, že to je přesně péče řádného hospodáře v dnešní české realitě: vytěžit něco do mrti, nevrazit do toho ani korunu z provozních peněz a pak to slavnostně jednou za deset, patnáct let totálně zrekonstruovat a ještě se u toho vyfotit jako pašák, co to zařídil. Když někam vyfotíte, že jste zadehtoval prasklinu v silnici, tak se vám lidi vysmějou. Za fotku u obnovené silnice, kterou jste dohnal svou nečinností do stavu, že už nešlo nic jiného, než ji ztotálkovat, vám zatleskají, že jste kabrňák, co to konečně dal do kupy.
Většina skutečně úspěšných obcí zvládá za prvé nějakou ekvilibristiku mezi údržbou a výhodností velkých dotací, za druhé má majetky, z nichž může ledasco provozně sanovat. A za třetí jsou to větší obce, které mají lepší příjmy z RUDu. Za čtvrté jejich vedení si důležitost trvalé údržbové investice do majetku uvědomuje.
V Brandýse a zejména ve Staré Boleslavi je demotivující, jak dlouhodobě zde bylo všechno podinvestované a neudržované. Od městských nemovitostí, přes komunikace, až po parky, všude kam se podíváte je potřeba nalít peníze. I ten most nám už rezne 🙁 Jenže obec nemá teď stamiliony, můžeme dávat jen malé peníze každý rok.
Vstoupili jsme do jednání s jednotlivými správci dotačních programů, abychom jim tuhle potřebu vysvětlili. Ono bohužel často jde i o administrativu, která se s žádostí a především s vyúčtováním dotace váže. Třeba pro Brandýs-Boleslav se nijak významně nevyplatí žádat o dotace v řádu do milionu korun, protože cena její administrace a časová náročnost ji dělá neatraktivní.
A tím jsme u dalšího problému, který nás stojí peníze: velkou část peněz investuje státní správa do strachu lidí z korupce. Řada zakázek se násobně kontroluje a jistí, téměř nikdy nemůžete vybrat optimální variantu, ale variantu limitovanou řadou předpisů. Výdaje zakázek zvyšují odvolávky - zkusili jste se jako dodavatel někdy odvolat proti rozhodnutí soukromé firmy koupit si něco jiného? Ale o tom si řekneme něco příště, v poslední době jsem ale přesvědčen o tom, že náklady na tohle jištění jsou vyšší, než potenciál korupce. I proto je Německo a Rakousko někde jinde: primárně svým obecním zastupitelům věří a nevydává tolik peněz za násobné jištění systému.
Co nového v Brandýse-Boleslavi?
🇩🇪🇫🇷Na několik dní jsem teď vyjel mimo republiku a pohyboval se po německém Porýní a ve Francii. Byla to zajímavá zkušenost, pár věcí ve vztahu k městu mi z toho leží v hlavě, především co se týká financování provozu. V Německu to dělají místy dost jinak a zjevně to funguje.
Jedna z věcí, která se mi v Německu líbila? Místní obdoba technických služeb tady má aplikaci, kde jim šéf nakliká, kam mají jít a co mají dělat a oni odškrtají a případně nafotí, jak to udělali. Je z toho pak vidět, kdy se dostanou k tomu co posekat, či uklidit, co hotového není atd. Prostě přehled. Zkusil jsem si takovou aplikaci načrtnout v Tabidoo, jde to parádně, ale potíž je v tom, že aby to člověk dodělal a promyslel, je na to přeci jen potřeba dost času, to nejde zvládnout za nedělní dopoledne. Němci si to udělali na míru…
⚖️Vybrali a objednali jsme mostní váhu, přijde na sběrný dvůr do Staré Boleslavi. Ten se začne upravovat, při vjezdu si najedete na váhu, pak vyložíte odpad, znovu se zvážíte, vypočte se váha odpadu a za suť si zaplatíte. Následkem tohoto nebudeme suť přebírat na sběrném dvoře v Brandýse, kde se takováto úprava kvůli nedostatku prostoru udělat nedá. Až k této úpravě dojde, dáme ještě vědět, zatím je to plán. Suť dělá podstatnou část městské díry v odpadovém hospodářství a většinu suti u nás likvidují stavební firmy i z okolních obcí, tohle je nejpřímočařejší omezení.
🚮Máme územní rozhodnutí na výstavbu podzemních kontajnerů na sídlišti v Brandýse. Některá odpadová stání se tak přesunou pod zem, tím by se veřejný prostor na sídlišti mohl zase trochu zlepšit. Zároveň pokračuje nákup kódových kontajnerů, které se otevírají na čip a které chceme zkušebně vyzkoušet v odpadovém stání na Lipové u Šipky. Obyvatelé dostanou čip, pominou tak neustálá podezření, že jim tam odpad přihazuje někdo jiný. Pokud se systém osvědčí, rozšíříme jej, do budoucna stejně chceme sdílená odpadová stání zakrytá a uzavřená, ať to má nějakou kulturu. Zatím jsme pilotní odběratel, takže se musí dořešit řada maličkostí, jako aplikace ve španělštině, ale těšíme se na to!
🗑️V poslední době jsme zostřili opatření za vyhazování bordelu po městě. Za poslední měsíc jsme dohledali několik viníků, se kterými jsme se smírně dohodli na zaplacení nákladů. Většinou je kolem toho trochu křiku, lidi jsou dotčení, že příjezd multikáry či kontajneru, nakládka a odvoz na skládku vyjde hnedle na desítku a že tyhle pokuty jsou hnus. Vysvětluju, že to ještě nejsou pokuty, pokuty za to, že házíte do popelnic stavební suť jsou v řádu desítek tisíc, pokuty za odvoz bordelu do lesa spíše statisíce a snadno i miliony. Až budete něco rekonstruovat, tak to prosím odvezte na sběrný dvůr, je to tam stále ještě zdarma a i pak to bude za pár kaček. A ne, když se něco nevleze do popelnice, nemůžete to hodit k ní, protože samo se to do svozového auta nedostane…
🚗Do konce léta bychom chtěli projednat projekt výstavby přístupu a úprav prostoru kolem Parkovacího domu a parku Pampeliška. Honza Burgermeister připravil přes moji dovolenou podrobnější podklady, takže uvidíme, co na to řeknou ti, kterých se to týká. Stavět by se mohlo v příštím roce, nebo taky ne, uvidíme, jaké názory se sejdou.
🎉Je léto, takže běží přehršel kulturních akcí, kvůli kterým jsem nemohl vyrazit na Prague Pride s ostatními Piráty. Dvě větší jsou hudební: Houšťák v Houštce a Polabské léto na ostrůvku, v pátek ještě byl koncert Paradox Unit na náměstí, v sobotu a neděli mistrovství republiky v kajaku na kanále. Ještě ve čtvrtek jsem si šel projít ostrůvek, zda je uklizený a posekaný, aby kajakáři i muzikanti měli hezký prostředí, pochválil jsem Technické služby, že chodníky jsou uklizené, aby se ukázalo, že to uklidili kajakáři. Čímž jim děkuji. Na Houšťáku mě pobavil grafik z ostravska, který chodil po akci, vyptával se lidí na město a snažil se z toho udělat podklady pro naši soutěž o městskou identitu. To je mi sympatický přístup! Viděli jsme jej i u soutěže na školu - několik architektů nelenilo vyrazit osobně si lokaci prohlédnout!
Mimochodem, 6. září bude zastupitelstvo ve Staré Boleslavi, budeme zde vystavovat návrhy školy ZŠ Třebízského a hlavně přijedou architekti vítězného návrhu, takže bude možné o něm debatovat a zeptat se na všechny detaily.
Přes léto se jinak nic moc neposouvá, všude jsou dovolené. Snad jen vlak, protože na něj všichni měli čas. Do zářiových Městských listů chystáme velký článek o dopravě a vlaku, abyste věděli, co proč a jak.
Vše nejlepší do nového týdne z #městoje♥️ přeje
Patrick Zandl
A malá radost na závěr:
Nejde jen o zatáhnutí prasklin.
Stačí se projít a dívat se pod nohy, nebo na kraj vozovek. Neúdržba kanalizačních svodů, nebo trávník zarůstající do vozovky zamezující odtoku vody z komunikace do rigolu nebo kanálu za pár let stojí také statisíce.
Přitom by šlo takovou drobnou údržbu mít zaplánovanou v jednou ročně, nebo dát řidičům metacích vozů apku pro lokalizaci závad k vyřešení jinými kolegy (či to mít v nějaké obecné, jako je např. DejTip).
Bydlím jinde, ale tenhle nezájem obcí/měst/kraje je vidět dost často.