Městostarosti 22.12.2024: Z rozpočtových zastupitelstev do svátků 🎄
Novinky z komunální politiky, Brandýsa-Boleslavi a také pár rad, jak si přes svátky pohrát s umělou inteligencí. A přání všeho nejlepšího!
Vážení čtenáři,
naposledy jsem Místostarosti rozesílal 20. května, pár dní po Staroboleslavské zabíjačce, v níž nás místní ODS, Naše Dvojměstí a Podpora Občanů odvolala z vedení města. Slíbil jsem ale přesto, že se k místní politice tu a tam vrátíme. Myslel jsem, že tak učiním častěji, nicméně jak příhodně prohlásil bývalý starosta Robert Pecha na posledním prosincovém zastupitelstvu, "po dobu naší nepřítomnosti se nic nového nestalo". Nebylo tedy o čem psát. Město budí dojmem, že “jeho dobytím” o něj nové vedení města ztratilo zájem. O tom bude ještě řeč v části věnované poslednímu zastupitelstvu.
Co jsem dělal já? Za prvé jsem se konečně dospal. Na chvíli jsem se vrátil k běhání, pak kvůli zdraví z běhání vypadl a neudělalo mi to dobře. Chodím zase na výstavy a do divadel. Z oblíbených obrazů mám celou rubriku na webu.
Zajímavější byl profesní vývoj. Tak především mě příjemně překvapila (a všem za to děkuji) vlna nabídek z nejrůznějších úřadů, kde byl zájem o to, abych si převzal majetkovou agendu. Byla to pro mne značná satisfakce, že jsme to dělali dobře. Jenže já nechci obhospodařovat pražský majetek či stavět v sousedním okrese odpadové hospodářství, já to chci dát do pořádku ve svém městě. A tak jsem se vrátil do komerční sféry.
O čem bude řeč (přeskočte si na část, která vás zajímá):
o mé práci v AI ve firmách a státní správě
o politice komunální obecně - reformy veřejné správy atd
o politice pirátské a celostátní
o novinkách v Brandýse-Boleslavi
AI ve firmách i ve státní správě
Již jako místostarosta jsem se zařekl, že abych z politiky nezblbnul, věnuju dva dny v měsíci (s přípravou tedy více) workshopům ve firmách věnovaných přínosům umělé inteligence. Je to zajímavé pro firmy, AI je něco, k čemu se budou muset vztahovat, co mění podnikatelské prostředí už i u nás. A je to zajímavé pro mne, protože při té příležitosti se musíme ponořit hluboko do čísel firemního podnikání i kontextu. Velmi účinně to zabraňuje tomu, abych ztrácel kontakt s podnikatelskou realitou, protože business vidím velmi průřezově na širokém segmentu firem. Od hi-tech korporací, přes střední a malé firmy, až po řadu specializovaných firem a dokonce i úřadů.
To bylo příjemné překvapení, už dva úřady si nechaly ukázat, jak mohou přes AI nechat analyzovat podklady. Například analýza smluv má v češtině svoje limity, ale naopak finanční analýza je v AI na pokročilé úrovni a nechávat si přehlédnout či připravit podklady jde snadno a rychle. Stejně tak pomoc s rozepsáním projektu či výběrového řízení a soutěže.
Velkým přínosem pro mě byl projekt AI pro finské školství, při němž jsem mimo jiné měl hodně rozhovorů se skandinávskými místními úřady a fascinovaně jsem hleděl na jejich systém správy silnic a komunikací. Tohle je něco, co bych chtěl převzít a implementovat do obce.
Pokud vás zajímá, jak by vám AI mohla pomoci v práci, u mě na webu je celá rubrika AI, v níž jsou hlavně návody pro programátory a autory textů:
Osvědčené postupy a návody na práci s AI
🎓 AI pro rodiče školáků - návody a postupy pro vzdělávání s dětmi
🗞️ Jak pomocí umělé inteligence nastudovat téma a napsat lepší článek do novin
🎧 Jak vytvořit audio podcast z vašich textů automaticky pomocí AI
🔎 Hluboký výzkum tématu s vygenerovanou zprávou pomocí Google Gemini Deep Research
A samozřejmě si můžete objednat můj workshop na adrese www.aivefirmach.cz
Co nového v pirátské politice
V politice bylo rušné období. Byly krajské volby, které pro Piráty dopadly neslavně, Piráti následně byli vyhozeni/vystoupili z vlády. K odchodu z vlády jsem udělal obsáhlejší popis situace - Pirátská situace na podzim 2024 - pohled z podpalubí
Udělal jsem k tomu přehledové články o interních pirátských volbách, v nichž se předsedou strany stal Zdeněk Hřib, vysvětluji význam a interní důležitost reforem i pro celostátní politiku.
Musím přiznat, že z pirátské vnitropolitiky jsem teď zklamán. Strana je rozhádaná, poražené křídlo kolem Lukáše Wagenknechta jede totální válku proti všem, kdo se jakkoliv postavili za Hřiba bez ohledu na to, jak to poškozuje stranu navenek. Což snižuje naděje na vítězství ne-populustických stran ve volbách.
Komunální politika - jak na lepší obce a města
Za toho půl roku se nahromadilo dost materiálů, které bych vám rád představil. V komunální politice se teď ve volném čase zabývám problematikou reformy veřejné správy, tedy dopadu snížení počtu obcí na rozpočet i kvalitu života. Detailně to probírám ve článku Snížení počtu obcí je cesta kvality místních služeb, ne úspory rozpočtu.
Za velmi zásadní považuji podinvestovanost státní správy a samosprávy, úředníků není ani málo, ani moc, jsou ale špatně zaplacení a zavalení agendou, kterou ne vždy potřebujeme vykonávat. Kolaps Česka, úředníci a služební zákon
Konkrétně se můžeme podívat na další témata témata ze života obcí:
Dycky Brandýs (a Stará Boleslav)!
Co nového v našem městě? Do podzimu jsem hodně cestoval za obchodem a když jsem se vrátil, tak mě překvapilo, jak málo se ve městě posunulo. A to je i můj závěr z posledního zastupitelstva: nová radnice věnuje více času hledání chyb na naší práci, než práci svojí vlastní. Podle toho to vypadá - jak práce, tak debata na zastupitelstvu.
V podstatě teď běží hlavně projekt staroboleslavské svazkové základní školy, které už nové vedení nemůže bez značné finanční ztráty vypovědět. Zodpovědnou osobu nakonec nové vedení muselo udělat bývalého starostu Roberta Pecha (dnes je radním Středočeského kraje pro správu majetku), který s tím měl zkušenosti a v této fázi neměla nová radnice žádnou náhradu. A Robert ten projekt tlačí dále, i když už naskakují zpoždění. Nová radnice projektu zjevně nevějnuje velkou pozornost, protože i na zastupitelstvu se Roberta ptá na detaily, které by jim měly být jasné ze setkání svazku a kontrolních dní. Pro mě je podstatné, že se podařilo od státu získat pozemek pro křižovatku nad školou, který se snažil získat jeden z místních ve snaze stavbu školy zablokovat. I takoví lidé jsou mezi námi, takovéhle maličkosti jsme s Robertem museli věnovat několik desítek hodin.
Běží námi rozestavěná nástavba nových prostor na škole na Výsluní, našel se tam azbest, tak se to protáhlo z tohoto důležitého důvodu, ale už se větší problémy nečekají. Získáme tím dalších cca 120-140 míst pro děti v základní škole.
Dokončila se výstavba sportovní haly. Pro mě to bylo důležité, stavbu totiž fakticky odřídil Rober Pecha, já jsem sekundoval s majetkovými drobnostmi a Jan Jirovský žehlil peníze. Z radnice jsme odešli tři měsíce před dostavbou, když už se finišovaly práce. Mrzí mě dvě věci, obě symbolické. Při slavnostním otevření haly se Robertovi nikdo ani neobtěžoval poděkovat, přitom bez jeho tempa by se otevření v září rozhodně nestihlo. Poděkovalo se jmenovitě dvěma desítkám jiných lidí. I to je známka toho, jak malicherně se nové vedení chová.
A za druhé, za halou zůstala nehezká reklamní ploch Rengla, přičemž jsem ještě v květnu dojednal, že bude zrušena a vyměněna za jinou, za válec před Šipkou, který je dnes opuštěná. Nestalo se tak, zlepšení reklamních ploch Rengla obecně ve městě už nenastalo a za nádhernou novou halou, na kterou můžeme být pyšní, je ošklivá orvaná reklamní plocha. Viz foto:
Odložila se rekonstrukce Polabské cyklostezky, nové vedení se to snaží tradičně hodit na nás, ve skutečnosti jen přistoupili na změnu podmínek kraje, která nebyla vůbec nutná - a do toho dal výpověď úředník, který to měl na starosti. Možná tedy příští rok…
Co naopak právě dobíhá, je výměna svítidel veřejného osvětlení, tedy projekt, který jsem jako jeden z prvních začal v prosinci 2022 a průběžně jsem vás informoval. Dva roky trvalo rozjet mašinu na rekonstrukci veřejného osvětlení, musely se dát do kupy veškeré plány, které neexistovaly, udělal se projekt, ten se vysoutěžil a od podzimu se může měnit. Vyměnily se například i světla na mostě. Zde byly zakázková světla, velmi drahá a bohužel už také nevyhovující jak technologicky (vlivem vody), tak světelně - světla svítila především nahoru, dolů svítila odrazem od zrcadla a ne příliš dobře, na mostě bylo přítmí. Nová světla jsme konzultovali s památkáři, stala se naším standardem do památkové zóny a nainstalovala se i na most. Musím se přiznat, že jsem vybíral v katalogu hotových světel historického vzhledu, nenechával jsem dělat zakázková světla, jak tu bývalo zvykem. Zakázková jsou podstatně dražší, náročnější na údržbu a konkrétně ta na mostě se ani k našemu městu nehodila. Retro světla vypadají lépe - ale přeci jen, kdyby se nám znelíbila, dají se díky standardní koncovce odmontovat a použít kdekoliv jinde ve městě. Do zatáčky v Olbrachtově nad mostem se osadily na chodník světelné puky, silnice stále zůstává nedořešena kvůli tomu, že nemáme jak technicky do země zahrabat stožáry, všude je nějaká infrastruktura a nedrželo by to. Výsledek? Po dvou letech se dobíráme k cíli. Zda nová radnice bude dál držet v chodu "mašinu" na výměnu světel ze státní podpory, mi není známo, ale byla by škoda to neudělat. Další světla přijdou ještě na Ostrůvek - od zatáčky za kanálem k pláži.
Také domeček v areálu Klíčku (Maxe Švabinského 132) stále čeká na svůj osud. Ještě v květnu jsme rychle dodělávali projekt a do konce června se mělo požádat o stavební povolení a o dotaci na jeho proměnu v denní stacionář pro seniory. Žádost nakonec nebyla novou radnicí podána, prý jim to nebylo doporučeno, ačkoliv jsme byli s Robertem výslovně domluveni s dotačním orgánem, že se přihlašujeme do první vlny a že zdroje pro nás jsou. Žádost se podává až teď, žádostí je přebytek, zda to vyjde nebo zda jsme vyhodili peníze za projekt, který se nepoužije, je nejisté.
Budova Kim Ir Sena bude dále chátrat, po pravdě já už jsem projekt nestihl sepsat a rozjet do nezrušitelné fáze, jen jsem ještě objednal u Technických služeb zimní stabilizaci objektu, ale co jsem tak koukal, zase by to nějaký zásah potřebovalo. Jelikož nová radnice za předchozích osm let s objektem nic neudělala, počítám už Kim Ir Sena i Sluneční lázně mezi definitivní ztráty, za dva roky bude i Kim ve stavu, kdy rekonstrukce bude přicházet v úvahu jedině bagrem a pak to bude otázka, proč ji podstupovat, Kim není žádná zásadní památka jako Sluneční lázně.
Vize nového vedení? Nejsou…
Po pravdě jsem očekával na posledním zastupitelstvu, že při příležitosti probírání rozpočtu na rok 2025 uslyšíme nějaké vize a nápady od nového vedení. Nepřišlo nic, rozpočet žádné investiční plány ani v přílohách neobsahuje. Po pravdě, ani neobsahuje příliš peněz na údržbu města, radnice to vysvětluje tím, že jde o rozpočet provizorní. Rozpočtové podklady nás tedy ve městě vrátily do středověku, z rozpočtu nejde vyčíst nic.
Zaznamenali jsme ale informaci o tom, že se bude projednávat rušení staroboleslavské pošty nyní provozované městem - ovšem ve vedení města, do zastupitelstva už se přinese jen rozhodnutí. Měl být předložen rozpočet, ale nebyl a nové vedení se k tomu nechce znát, jen podle starosty Soukupa na setkání s občany byl nalezen jediný uživatel této pošty. Náš záměr byl prostor využít pro kontaktní bod úřadu, vyřizovat na něm odpady a parkování, ale k tomu spíše nedojde.
K rekonstrukcím ulic: má proběhnout rekonstrukce Komenského ulice, to je zatím jediné, co je jistější. Ostatní ulice se uvidí. Nějakým způsobem se "pracuje" na projektech pro ulice, kde bude vozovku opravovat kraj a při tom by se hodilo udělat chodníky města - Brázdimská, Kralovická, Pražská, Martinovská, Tyršova - ale tím, že není v rozpočtu na ně alokované žádné peníze, to se letos těžko začne.
Rekonstrukce Piaristické koleje
Radnice vysvětluje, že nejistá je rekonstrukce Piaristické koleje, která město vyjde na hodně peněz, spíše k 80 milionům Kč z celkem cca 160 milionů. Podle toho, zda a v jaké výši bude poskytnuta dotace, se bude údajně dále pracovat na dalších rekonstrukcích ve městě. S Robertem Pechem jsme poukazovali na to, že jde o nesmyslný postup. Piaristická kolej se musí opravit v každém případě, jinak zchátrá stejně, jako Sluneční lázně, město přitom budovu zoufale pro své aktivity potřebuje. Zvažovány byly varianty jako částečná rekonstrukce, rekonstrukce na úvěr - neexistuje varianta nezačít objekt v roce 2025 sanovat. Je jen otázka jak rozsáhle a za kolik z městského rozpočtu. Jenže to jsou varianty, které měla radnice předložit, protože na ně musí být město připraveno. Díky tomu by také bylo zřejmé, jaké další opravy se ve městě dají provádět a zda z úvěru nebo z vlastních zdrojů. Když k rozhodnutí přistoupíme v dubnu, kdy bude (možná!) jasnější dotace na Piaristicou kolej, tak už projekt letos nestihneme rozjet a ztratíme další rok, ne-li více - a také další peníze. Opuštěný objekt na stavební hodnotě nezískává.
A tak nevíme zase nic. Spraví město hledáni chyb na našem starém vedení? Těžko. Půvabný byl moment, kdy místostarostka Zahrádková zaútočila na mne, že jsem povolil okolním obcím ukládat odpady na naše sběrné dvory. Jistě, povolil. Domluvili jsme se na spolupráci a rozjeli ji, abychom viděli, jaký bude zájem. Za prvé jsme nechtěli, aby se v okolních lesích povalovaly odpadky, které lidé nemají kam vyhodit. Za druhé jsme chtěli najít další příjmový zdroj pro Technické služby. Za třetí jsme chtěli rozjet spolupráci v oblasti odpadů s okolními obcemi a tím snížit cenu pro všechny. Což je vize, kterou nové vedení není schopno absorbovat. Nakonec se tam uložilo pár desítek kilogramů, protože jsme ani nestihli udělat propagaci…
Minimálně půlhodina ze zastupitelstva se věnovala hledání odpadové strategie. Tu jsem zpracoval a předložil úředníkům i naší tehdejší koalici, už se nestihla schválit. Nabídl jsem ji nové radnici, aby ji mohli využít s tím, že se plánovalo pracovní setkání k odpadům, kde městu utíká hromada peněz. Místostarosta Benda nebyl schopen za půl roku takové setkání svolat a ani si podklady vyžádat. Nakonec to udělal pár dní před zastupitelstvem, kdy už bylo jasné, že předkládá jiný návrh a že ho nezajímají. Podklady jsem tedy znovu nasdílel starostovi Soukupovi přímo ze zastupitelstva. Lhaní nové radnice o tom, že takové podklady neexistují, považuji za hnus. Měla je jak celá ODS, tak pověřený úředník a venkoncem si o ně stačilo říct. Jak město nakonec odpady vyřeší? Jako vždycky, nijak. Jen zvýši cenu o 46 %, kterou zalepí část z pětadvacetimilionové každoroční ztráty. Blízko nule se ale nemáme tímto způsobem šanci dostat a jakoukoliv reformu odpadů místostarosta Benda blokuje.
Tragédie kulturního domu
Na závěr se zastavím u tragédie kulturního domu. Na zastupitelstvu tento dotaz také padl, podle místostarosty Chlebouna se znovu dává projednání kulturního domu "do komisí". A podle starosty Soukupa se řeší objekt Orlovny.
Orlovna je relativně malý objekt, v němž obec nemůže dělat většinu akcí, které od kulturního domu požaduje a naopak akce, které tam dělat může, mohou proběhnout jinde, typicky na zámku nebo v kině. Kvalitně se o něm rozhodnout? Znamenalo by to zmapovat objekty, které město má, připravit seznam akcí, které se tu dějí a které tu pořádat chceme. A zamyslet se, co s tím. Pořídit si velký kulturní dům, v němž bude jednou ročně ples města, dvakrát hasičů a myslivců a bude to stát deset milionů Kč ročně navíc, to smysl nedává, to jen investice do prestiže v momentě, kdy není z čeho brát. Prestiž děláte, když máte přebytek - a městu dnes chátrá majetek za miliardu.
Za druhé Orlovna není v majetku města, půlka patří církvi a je tedy nutno kooperovat. Město dříve vymyslelo model, který nám nepřišel pro město výhodný - a tak jsme se dohodli s církví, že bychom jim městskou část Orlovny prodali, respektive směnili za pozemky, které by město beztak muselo kupovat a kterých má město nedostatek. Církev by si Orlovnu zrekonstruovalo podle společného projektu a městu by ji půjčovalo za úplatu na každou akci. Tím by se zamezilo vzniku černé díry do mětského rozpočtu, prostě bychom věděli, že nájem za tancovačku v Orlovně je tolik a tolik a buďto na to dá město dotaci, nebo si to zaplatí tancující. Ukočnila by se tak tradice bezplatných výpůjček, kdy se pak divíme, co nás provoz takového domu stojí - jasně, že stojí mraky peněz, když se každému spolku schválí bezplatná výpůjčka. K realizaci této dohody nedošlo, ale prý na ni nová radnice pamatuje. A této variantě bez obav dávám zelenou, i když soupis objektů města pro kulturní akce a zároveň potřeb města bych stále rád viděl.
A velký kulturák pro stovky lidí?
Nejdříve jsme u filosofické debaty, zda se společnost nezměnila hodně natolik, aby velký kulturák měl užití. Velkých a hojně navštěvovaných akcí je stále méně. Ale podle mě je to stále pro dalších dvacet let atraktivní téma, pokud si řekneme, jak kulturák naplníme. Aby se naplnil, musí se v něm každoročně dělat 200-250 akcí, skoro každý den jedna. Jasně, nemusí to být koncert Madonny, může to být jen zápůjčka pro generálku místních ochotníků nebo koncertu ZUŠky, ale musí tam tyhle akce být, jinak máte prázdný barák bez využití. Také je nutné zvážit, jak to přeskupí využití ostatních objektů, aby se nestalo, že sice využijete nový kulturák, ale uděláte si díru v příjmech a výdajích někde jinde. K tomu právě slouží ten přehled prostor a akcí, který nemáme. Z takových podkladů se dá udělat kvalifikovaná úvaha. Ta zahrnuje potřeby města, jeho institucí a spolků a pak možnosti na to nějaké peníze přijmout. Pro mě je třeba nepřijatelné provozovat kulturák, ve kterém není každý den otevřeno, nedá se tam přijít alespoň na kafe, ještě lépe na jídlo a ideálně pak pokračovat na nějakou akci.
Ve skutečnosti existuje jen velmi málo variant. Všechny jsme hodili do tabulek, ze kterých plyne následující:
stavba na zelené louce - je drahá, počet pozemků je omezený, ale je to realizovatelné a dalo by se to řešit postupným rozšiřováním objektu, kdyby s tím projekt počítal.
využití dožilé nemovitosti města - pár jich máme, Sluneční lázně, Dolík, Rezidence. Většinou neskutečný památkářský problém či jiný stavební problém, zpravidla je proměna v kulturák významně dražší, než u stavby na zelené louce, ale zachrání se tím něco (a taky hodně promění), co nechceme nechat spadnout. Postupná přestavba hodně problematická.
nákup stávající nemovitosti - to je případ Labína, který už jako kulturák sloužil, do jisté míry by se dal rychle zvelebit a postupně v dalších deseti letech upravovat tak, aby splnil všechny potřeby. Jsou i jiné možnosti, ale velmi omezené, například od kraje získat objekt na Krajířském náměstí či Melicharovu vilu, tam by ale bylo potřeba něco vkusného přistavět a to považuji za málo pravděpodobné.
Další komise nad tím nic moc nevykoukají. Zelených luk ke stavbě moc nepřibývá, dožilých nemovitostí města také máme stále stejně a nové nemovitosti je snadné si vytipovat a proškrtat, co nám nikdo neprodá nebo na co ani nemáme.
Vypadne vám z toho cca tato následující tabulka. Z ní dosti jasně plyne, že buďto koupíme Labín, nebo začneme stavět postupně na zelené louce (varianta Kralupská i park ve Staré Boleslavi - je tam velká část bez stromů, oživilo by ho to žádoucím směrem) nebo se na to vykašleme, nebo dostaneme nějaký obrovský dar. Minimální peníze do startu jsou 130 milionů Kč, postupně ještě jednou tolik. Plus navýšení rozpočtu kultury o deset milionů Kč ročně. Chtěli jsme je najít v úsporách odpadového hospodářství, protože všechno souvisí se vším.
Co na tom vykouká nové vedení, nevím. Situace je jasná a přehledná, když si ji takhle popíšeme. Dokud se nevynoří dotace (ty město propáslo, skončily 2020) nebo dárce, tak by bylo nutné uspořit, dobře plánovat, nějaké zbytné majetky prodat (Dolík, než spadne) a bylo by to průchozí. Dělat to takhle halabala nevede k cíli.
Tak a to je pro letošek všechno.
Příští rok se spolu podíváme na odpadové hospodaření. Tím si teď nebudeme kazit svátky.
příjemné prožití vánočních svátků a vše nejlepší do nového roku přeje
Patrick Zandl
PS: Vaše názory na to, jaké má být město a co se v něm děje, mi klidně pište jako odpověď na tento email, já si to přečtu 🙂